Příběh obrazů

První skutečně osobní obraz vznikl z potřeby vytvořit svatební dar pro dva lidi, jejichž lásku zasáhla vážná nemoc. 

Nebyl to jen obraz na zeď. Měl nést vzpomínku, blízkost a silné pouto, které nezmizí ani tehdy, když člověk odejde.

 Právě tehdy jsem pochopila, že obraz může být víc než dekorace. Může uchovat emoci. Může připomenout lásku. Může dát tvar tomu, co je příliš hluboké na obyčejná slova.

Moje tvorba proto vychází z prožitku. Každý obraz v sobě nese emoci, vzpomínku nebo vnitřní napětí. Maluji intuitivně, přímo a do hloubky — tak, aby obraz nebyl jen viděn, ale cítil se.

 Každý obraz je proto originál. Nevzniká podle šablony, ale z konkrétního okamžiku, který se už nikdy nezopakuje.